Univerzita a FSV

Z Kuchařka studia na IES FSV UK

Texty byly převzaty z oficiálních stránek Univerzity Karlovy v Praze a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

[editovat] Historie UK

Pražskou univerzitu založil český a římský král Karel IV. listinou ze 7. dubna 1348 jako první z vysokých učení (studií generale) na sever od Alp a na východ od Paříže. Univerzita Karlova tak náleží k starým evropským univerzitám. Řídila se vzorem univerzit v Bologni a v Paříži a v krátkém čase dosáhla mezinárodního věhlasu. Měla čtyři fakulty: teologickou, svobodných umění, právnickou a medicínskou. Pokračování zde.

[editovat] UK všeobecně

Univerzita Karlova založená v roce 1348 patří mezi nejstarší světové univerzity a dnes je jednou z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice uznávanou v kontextu evropském i světovém. Její vědecký a pedagogický výkon i unikátní historická tradice z ní činí významnou kulturní instituci.

Univerzita má v současnosti 17 fakult (14 v Praze, 2 v Hradci Králové a 1 v Plzni), 3 vysokoškolské ústavy, 6 dalších pracovišť pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a vývojovou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb, 5 celouniverzitních účelových zařízení a rektorát jako výkonné pracoviště řízení UK. Univerzita má přes sedm tisíc zaměstnanců, z toho čtyři tisíce akademických a vědeckých pracovníků.

Na UK studuje přes 42 400 studentů (což je zhruba jedna pětina všech studentů v ČR), kteří studují ve více než 270 akreditovaných studijních programech s takřka 600 studijními obory. Pokračování zde.

[editovat] Internetové stránky UK

Všem jistě známé: http://www.cuni.cz

[editovat] Historie FSV

Fakulta sociálních věd (FSV) byla zřízena rozhodnutím rektora a akademického senátu UK k 1. červnu 1990. FSV od samého počátku směřovala především k vybudování standardních společenskovědních studií, jak bývají uskupena v podobných univerzitních pracovištích ve světě, a současně se snažila využívat sociálněvědního klimatu k modernizaci přípravy budoucích novinářů. V první fázi své existence se navíc snažila navázat na tradici založenou někdejší FSVP na sklonku 60. let 20. století.

Prvním děkanem FSV se stal Čestmír Suchý (1921-2005). Vedení univerzity spolu se zástupci FSV se rozhodli obnovit a dále rozvíjet standardní společenské vědy – politologii, sociologii a ekonomii. K tomu si pracovníci fakulty kladli za cíl vytvořit podmínky pro rozvoj univerzitní přípravy novinářů, k čemuž jí víceoborová struktura FSV dávala výhodné výchozí podmínky (tím byl také oslaben jeden z podstatných argumentů namířených proti dalšímu zachování novinářského vzdělávání – totiž poukaz na to, jak neblahý vliv měla na odbornou úroveň bývalé Fakulty žurnalistiky její faktická izolovanost od jiných oborů). Na FSV byly založeny katedry ekonomie, politologie, sociologie a žurnalistiky a s malým zpožděním i katedra jazyků. Vedle toho začaly při FSV působit vědecké rektorátní vědecké ústavy, které se snažily navázat na tradici přervanou na přelomu 60. a 70. let: Institut společensko-politických věd a Institut ekonomických věd. Ústav teorie a praxe žurnalistiky byl reorganizován na Ústav masové komunikace (existence výzkumného pracoviště zaměřeného na mediální problematiku bylo dalším krokem, který směřoval k udržení přípravy budoucích novinářů na UK: teorie masové komunikace a později rozvoj mediálních studií se staly vědeckovýzkumným rámcem, na němž se žurnalistika jako aplikovaný studijní obor mohla rozvíjet – toto, na univerzitních pracovištích vcelku běžné, spojení zároveň pomohlo obhájit zařazení žurnalistiky do kontextu sociálních věd, které jinak nemá věcné opodstatnění). Krátce po založení fakulty bylo v jejím rámci ustaveno i postgraduální pracoviště pro přípravu ekonomů CERGE, které se později osamostatnilo jako univerzitní instituce.

V roce 1992 se děkanem FSV stal Miloslav Petrusek, ( nar. 1936). Další vývoj FSV vedl k organizačním změnám, jejichž podstatou byl přechod na systém institutů jako zastřešujících organizačních jednotek a kateder jako jejich součástí garantujících realizaci a rozvoj jednotlivých akreditovaných studijních programů (respektive studijních oborů), který byl po vyhlášené reorganizaci přijat na jaře 1993. Přechod na systém institutů znamenal zrušení stávajících vědeckých pracovišť a současně zdůraznění pedagogického charakteru fakulty. Na FSV byly založeny: Institut ekonomických studií, Institut komunikačních studií a žurnalistiky (v jehož rámci byl stávající obor žurnalistika doplněn o obor masová komunikace, později přejmenovaný na obor mediální studia), Institut politologických studií (ten vedle oboru po­litologie rozvíjí i obor mezinárodní vztahy) a Institut sociologických studií (který vedle sociologie nabízí i obor sociální politika). V roce 1994 byl na FSV zřízen ještě Institut mezinárodních studií, který začal rozvíjet teritoriální studia východoevropská a ruská, americká a německo-rakouská,později ještě západoevropská a evropská. V roce 1995 vzniklo při FSV Centrum pro mediální studia (CEMES) a v roce 2000 Centrum pro sociální a ekonomické strategie (CESES). V roce 1997 se na dvě funkční období stal děkanem FSV Lubomír Mlčoch a po něm v roce 2003 Jan Ámos Víšek. Pregraduální studium je na celé fakultě od roku 1993 standardně realizováno jako dvoustupňové bakalářské a navazující magisterské. Jednotlivé akreditované studijní programy jsou v důsledku toho (a vzhledem ke své vnitřní rozrůzněnosti) členěné na studijní obory. Fakulta také na všech institutech soustavně buduje i doktorské studium. Důraz na tento stupeň studia odráží postupnou přeměnu pojetí fakulty z instituce převážně pedagogické na instituci stále více především výzkumnou. V období 1999-2004 byla fakulta zapojena do výzkumného záměru UK s projektem Česká společnost na přelomu druhého a třetího tisíciletí, od roku 2005 získala prostředky na výzkumný záměr nazvaný Rozvoj české společnosti v EU: výzvy a rizika.

[editovat] Internetové stránky FSV

Také jistě známé: http://www.fsv.cuni.cz